Vzhůru do krásného vztahu s dětmi
Je to už dost dlouhý čas, co s mým synem společně prožíváme skvělý příběh.
Vždy jsme měli hezký vztah, ale v dnešní době mohu říct, že je hluboký, mnohavrstvý, vnímající a ve spoustě ohledů se dobře chápeme.
Je to, jako bychom se nějakým zvláštním způsobem dokázali sladit a udržovat se společně na jedné vlně. A to vše i když si moje práce vyžaduje časté cestování a my se mnohdy setkáváme, sice denně a intenzivně, ale pouze on-line.
Je zvláštní jak k takovému obrovskému prohloubení přispěla hudba a navíc ještě hudebka on-line.
Když klasická výuka hudby přestane dávat smysl
Když můj syn nastoupil do hudební školy, měli jsme velká očekávání. Pandemie ale velmi rychle odkryla slabá místa tradiční hudební výuky – obzvlášť v online prostředí. Tlak na výkon, dril a neustálá kontrola postupně zabíjely to nejdůležitější: radost z hudby.
Jako rodič jsem nechtěl být dozorce nad každodenním cvičením. A jako muzikant jsem nedokázal přijmout myšlenku, že hudba má být pro dítě zdrojem stresu. Hudba má být hra, objevování a společně sdílený zážitek.
Vlastní cesta k hravé a smysluplné hudbě
Myslím, že to velmi trápilo i mého syna, protože začal nápadně často zapomínat, kdy má další lekci.
Kdysi jsem učil na ZUŠ a dlouhá léta to slýchal i z druhé strany. Nekonečné debaty o tom jak je žák sice nadaný, ale líný, jak chybí podpora rodiny a jak je to s dětmi rok od roku horší.
Jenže já mám pocit, že děti takové nejsou a moje dítě je stejné, jako ty ostatní. Je zvídavý a pokud ho něco zaujme, tak se ptá, zajímá a vůbec ať mi nikdo nevykládá, že je moje dítě líné na hudbu, když si prozpěvuje i ze spaní.
Mé muzikantské ego se trochu vzepřelo. 12 let se pohybuji v muzikoterapii, čtvrt století jsem učil na hudební škole, hraji po festivalech, klubech a léčím zvukem v jógových centrech.
Na dětských hudebních workshopech mi ročně projde při intenzivní výuce rukama více než tisícovka dětí. Studoval jsem carnatic music v Indii, učil v Melbourne hudbě malé Australany a nedokázal bych pomoct vlastnímu dítěti?
Začali jsme hledat jinou cestu. Postupně jsme si vytvořili vlastní způsob učení – založený na společném hraní, přirozené zvídavosti a radosti. Bez tlaku, bez porovnávání, bez známkování.
A ono to fungovalo.
Naše komunikace se najednou netočila kolem otázky „Už jsi dnes cvičil?“ ale „Tati, kdy si dnes zahrajeme?„.
Nakonec to dopadlo tak, že jsme oba hráli, předháněli se kdo lépe, bavili se tím a vůbec si neuvědomovali, jak se zlepšuje nejen naše hudba, ale i náš vztah.
Náš systém se stal tak propracovaným, že dnes i při mých častých zahraničních cestách za koncerty a hudebními workshopy se denně spojujeme online, společně se radíme a cvičíme.
Je to pocit společného štěstí, který bych opravdu přál všem.
Projekty, které vznikly z praxe
Vše, co vytvářím, vychází z reálných zkušeností s dětmi, rodiči a pedagogy:
- online ukulele zpěvníčky – pro společné hraní doma i ve školkách
- online xylofonový zpěvníček – ideální pro nejmenší děti
- online ukulele kurzy – srozumitelně, hravě a bez tlaku
- hudební workshopy v mateřských a základních školách – živý kontakt, pohyb a radost
- koncerty s Ukulele Orchestra Bratislava
- muzikoterapeutické koncerty pro dospělé – v jógových centrech i pro širší veřejnost
Každý z těchto projektů má jediný cíl: aby se hudba stala přirozenou, radostnou a bezpečnou součástí života dětí i dospělých.